Jak se dostat nejlépe do Černé Hory Autem?

 

Většina turistů mířících k Jaderskému moři si automaticky představí trasu přes Rakousko a potom po chorvatské A1 na jih.

Ale dnes už to není tak jednoznačné. Máme možnost se vyhnout zácpám v Chorvatsku a vydat se po nových maďarských dálnicích a potom přes Bosnu. Tato trasa je pohodlná, do Černé Hory dorazíte přibližně stejně rychle, a dokonce můžete ušetřit na poplatcích za tunely a dálnice a trajekt. 

 

Varianta 1. - Přes Maďarsko a Bosnu a Hercegovinu 

Praha - Brno - Bratislava - Budapešť - Mohacs -Udvar - Osjek - Šamac - Doboj - Sarajevo - Brod - Plužine - NIkšič - Podgorica - Bar
 
 
Vzdálenost:1334 Km
Čas:15 h 11 m
 
 

Přestože je tato trasa méně obvyklá, já ji jednoznačně preferuji. V nedávných letech byly dokončené dlouhé úseky nových dálnic v Maďarsku a Bosně, které výrazně zkrátily čas na téhle trase. Spousta dalších úseků je rozestavěná, a až se dokončí, o vítězství téhle trasy pro cestu do Černé hory už bude definitivně rozhodnuto. Tedy až do doby, než Černohorci dostaví dálnici směrem na Srbsko, potom možná varianta přes Srbsko bude ještě rychlejší a pohodlnější. Ale to je zatím příliš vzdálená budoucnost.

 

Popis cesty  po česku přeskočím, jednak ne všichni jedou z Prahy (včetně mne) a také na ní není nic zajímavého, maximálně je třeba si zkontrolovat počet stavebních uzávěr na D1.

 

Slovensko 

Bohužel, přesto, že na Slovensku pojedeme pouze několik desítek kilometrů, je nutné si na hranicích koupit Slovenskou dálniční známku. Zkoušel jsem hledat možnosti, jak se tomu vyhnout, ale žádná z nich nestála za ušetřených pár stokorun. Na slovenském úseku jinak žádná komplikace není za hodinku překročíme Maďarskou hranici.

 

Maďarsko

Od slovenských hranic vede krátký úsek bez dálnice, je třeba zastavit u pumpy a zaplatit dálniční poplatek. Vzhledem ke kvalitě Maďarských dálnic a šíři jejich sítě, se jedná o dobře investované peníze. Specifikum Maďarska je v tom, že nedostanete tradiční nálepku na sklo, ale pouze nahlásíte SPZ vašeho vozu a zaplacení mýta kontroluje automatický systém na rozpoznávání značek.

 

Jakmile najedete na dálnici, začne cesta rychle ubíhat, jediná chyba maďarských dálnic je to, že nemají neomezenou rychlost, chvílemi je člověku až líto, že na takové krásné rovné cestě nemůže jet rychleji. Zpočátku směřujeme na Györ a na Budapešť, tam je jediná komplikovanější křižovatka, kdy musíme dát pozor, abychom nezajeli do centra, ale hned na kraji Budapešti odbočili na dálnici M6 na jih. Vyplatí se nespoléhat plně na navigaci, přestože jsme měli poměrně čerstvé mapy, navigace novou dálnici neznala a zavedla nás na lokální silnice. Cílová města jsou (Dunaújvarosz, Szekszárd, Pécs)

 
 

Za Budapeští je několik hodin nudy, dálnice uhání maďarskou rovinou na jih, zmíním jen moc pěkná nová maďarská odpočívadla.

Po nějakém čase se začnou na obzoru objevovat kopce, a tou už se blížíme ke konci dálnice. Dálnice se stáčí doprava, ale my ji musíme opustit a zamířit na Mohács, a před ním odbočit na silnici 56/E73 k hraničnímu přechodu Udvar. V maďarsku hodně používají směrování podle čísla silnice, vyplatí se ho hlídat.

 
  Mapa hranice Maďarsko - Chorvatsko
 

Chorvatsko

 

Do Chorvatska vjedeme po lokální silnici, dálnice k hranicím je zatím pouze ve výstavbě. V Chorvatsku se platí dálniční mýto od ujetého kilometru, tak můžete u Osijeku zvážit, jestli zamířit na dálnici, nebo jet několik kilometrů paralelně po menší silnici a najet až za obcí Čepin. Vzhledem k tomu, že dálniční nájezd je trochu stranou, nemusí to být ani časově horší.

 

Po dálnici jedeme asi 60 kilometrů, poté je třeba na dálniční křižovatce odbočit na Beograd, a po  8 kilometrech sjet z dálnice směrem na přechod Slavonski Šamac/Bosenski Šamac.

 

Bosna a Hercegovina

 

V Bosně a Hercegovině míříme po okresních silnicích přes Doboj a Zenicu na Sarajevo, poslední část cesty výrazně zpříjemní nová dálnice, a člověk se jen může těšit, až zprovozní další úsek. Tam kde dálnice není vede silnice často přes obce, a je na ní spousta měřených úseků a silničních kontrol.

 

Skrze Sarajevo musíme projet a dostat se na silničku mířící na obce Trnovo nebo Foča. Bohužel značení moc nepomůže, ale dá se využít toho, že silnice vede podél sarajevského mezinárodního letiště. Směrovky na letiště se občas objevují.

.
mapa sarajevo

Následuje nejhorší úsek cesty, naštěstí není moc dlouhý. Od Sarajeva začneme stoupat do hor klikatící se cestou, zpočátku docela dobré kvality. Ale i to skončí poté co mineme odbočky na Foču a dostaneme se k mostu přes řeku Piva. Následuje cca. 15 km uzoučké silnice k hraničnímu přechodu Scepan Polje, loni tuto silnici částečně opravili a rozšířili, na druhou stranu ji začaly využívat autobusy, které některé úseky projíždějí jen s problémy a dokážou cestu hodně zpomalit. Obzvláště pokud se dva autobusy potkají v protisměru. Když jsem tudy jel prvně, byl jsem docela vyplašený, ale naštěstí ten úsek není dlouhý. Mizerný úsek je zakončený improvizovaným hraničním přechodem a dobrodružným přejezdem přes most, který tu pravděpodobně postavili vojáci za druhé světové války.

 

Hraniční přechod Bosna a Hercegovina - Černá Hora

Černá Hora

 

Pokud jste přežili jízdu přes most, vracíte se zpátky do civilizace. Od černohorských hranic už vede kvalitní cesta podle krásného přehradního jezera na řece Piva. Poté se můžete kochat krásnou černohorskou krajinou a výhledem na pohoří Durmitor a už začnete sjíždět z hor k městu Nikšič a pak údolím do Podgorice. Průjezd Podgoricí není obtížný, sledujte smět na Bar a Petrovac.

 

Už zbývá jen poslední úsek, zamíříte od Podgorice k pobřežním horám, kde byl před několika málo lety otevřen nový tunel, který výrazně zkrátil cestu. Vybírá se v něm za průjezd proto mějte po ruce Eura. Z tunelu vyjedete na kraji Sutomore a už se můžete kochat pohledem na moře a zbývá už jen krátký úsek pobřežní silnice směrem na Ulcinj a jste v Baru.  
 
 
 
 

 

Varianta 2. - Přes Chorvatsko

Praha - Brno - Vídeň - Graz - Maribor - Zagrab - Zadar - Dubrovník - Herzeg Novi - Budva - Bar
 
Vzdálenost:1424
Čas: 14 h  49m
 
 

První Varianta je tradiční cesta, která především při cestě do chorvatských letovisek nemá konkurenci. Navíc v roce 2015 Rakušané zprovoznili další kus dálnice k české hranici, která cestu zrychlí a zpříjemní. Kéž by se podařilo něco podobného i na české straně.

 

Pro cestu do Černé Hory to už úplně neplatí, a naopak se to může stát nevýhodou. Podle vyhledavače je tato trasa i do Černé Hory stále nejrychlejší,

ale praxe může být naprosto odlišná. Právě pro její popularitu bývá často ucpaná, a poslední sezonu na ní byly u problémy okolo Neumu, kdy musíte, na několik kilometrů protnout kousek Bosny a Hercegoviny. Po vstupu Chorvatska do EU, se zkomplikovaly hraniční procedury a na tomto místě se pravidelně, hlavně ve špičkách tvoří několikahodinové fronty.

 

Ale přesto může být pro někoho zajímavá, například pro cestující ze západu a jihu Čech. Případně ji někteří turisté jezdí se zastávkou v Chorvatsku.

Vzhledem k tomu, že se touto trasou vydávají statisíce lidí každý rok, pravidelně vydávají detailní, aktualizovaný popis všechny české deníky, doporučuji najít si např. na IDnes nejaktuálnější verzi. Já se budu věnovat více úsekům v jižní části Dalmácie, okolo Dubrovníku

 

Rakousko

Pokud jedete přes Rakousko, musíte si pořídit dálniční známku. Můžete ji koupit například na poslední pumpě v Čechách, nebo si počkat si na první benzinku v Rakousku.

 

Pokud pojedete Rakouskem přes Linec, čekají Vás ještě další poplatky za průjezd několika tunely, jinak je ale cesta přes Rakousko rychlá a během chvíle jste ve Slovinsku.

 

Slovinsko

Situace se Slovinskem je známá. Buď můžete zaplatit dálniční známku (15 EUR za týden) a svézt se po pár desítkách kilometrů nedostavěné dálnice, nebo ji je možné objet, ale ztratíte čas a nervy, protože Slovinci v žádném případě objíždění dálnice neusnadňují.

Chorvatsko

 

Pokud se Vám podařilo promotat se Slovinskem, čeká Vás pokračování po Chorvatské dálnici. Dálnice se platí od ujetého kilometru, pokud plánujete navštívit Chorvatsko opakovaně, můžete si pořídit elektronickou vinětu, na které je sleva okolo 20% a ušetříte i trochu času, protože s elektronickou vinětou se řadíte do jiné fronty a nemusíte ji nikomu ukazovat u okénka a platit na každém úseku.

 

Dálnice v Chorvatsku je nová a jede se po ní dobře, jen doporučuji opravdu dodržovat předpisy, chorvatští policisté velmi rádi pokutují. K nové dálnici patří i velkokapacitní odpočívadla s překvapivou kvalitou a občas i čistotou.

 

Podařilo se dálnici zase o pár kilometrů protáhnout, takže končí až u Ploče. 

 

V roce 2015 byl otevřený nový úsek dálnice, bohužel mířící do vnitrozemí směrem na Mostar, ale vyhledavače tras začaly nabízet využití tohoto úseku spolu s pokračováním cesty do Černé Hory vnitrozemím. Osobně jsem tuto variantu nevyzkoušel, ale nemusí být špatná, vzhledem k přetíženosti pobřežní cesty přes Neum a Dubrovník . 

 

Pokud se rozhodnete sjet u Ploče, začíná zdlouhavý úsek mimo dálnici, kde se tvoří spousty kolon a občas se popojíždí krokem. Nedej bože, aby se stala nehoda. Stejně tak je komplikace na nevyhnutelném přejezdu do Bosny a Hercegoviny, kde obzvláště po vstupu Chorvatska do EU nastává pravidelný kolaps.

 

 

Ale pokud se zadaří, za chvíli jste u Dubrovníku, a už míříte do Černé Hory. Za Dubrovníkem je poměrně slušná cesta až na hraniční přechod.

 

Černá Hora

 

Dříve Černohorci vybírali 10 EUR ekologickou daň, ale posledně jsme ji platit nemuseli. Nicméně je lepší zjistit si situaci před jízdou, patří k balkánskému folkloru, že jsou schopni zavést narychlo nějaký poplatek nebo vízum, a po měsíci ho zase zrušit. Pokusím se na začátku sezony umístit sem nejaktuálnější informace, ale jak říkám i 14 dní čerstvá informace nemusí platit :-(

 

Kousek za hranicí je město Herceg Novi, většinou tu bývá hodně mizerná doprava, ale jakmile ho projedete, dostanete se k Boce Kotorské. Boka Kotorská

je mořský záliv podobný norským fjordům, hluboce zaříznutý do pobřeží. Máte možnost ho buď objet, výhledy jsou nádherné a můžete cestu spojit s návštěvou města Kotor. Nebo můžete využít trajekt Kamenari -Lepeta , který vede přes nejužší místo zálivu, široké pouhých pár set metrů. Trajekt stojí pár EUR a jezdí kyvadlově sem a tam přes den, a v noci s rozumnou frekvencí.

 

Potom už zbývá promotat se pobřežní silnicí přes Tivat a Budvu a pokud bude slušný provoz za chvíli jste v Baru. Odměnou Vám budou výhledy na pobřežní letoviska Černé Hory.